Herní komunita kolem online střílečky Destiny 2 už je zase na nohou. A to si jen sotva sedla poté, co jeden z elitních hráčů vypustil do éteru dost neuvážený tweet, ve kterém ponížil všechny, kterým se podařilo získat speciální banner za pokoření nového raidu v prvních 24 hodinách. Tentokrát se hněv obrátil úplně jiným směrem. Jeden ze scénáristů totiž na svém Twitteru prohlásil, že Osiris a Saint-14, dvě prominentní NPC, jsou gayové a mají vztah.
Prý to tak pro obě postavy bylo zamýšleno od začátku. Brookes v několika navazujících tweetech popisuje vlastní životní zkušenost coby bisexuála a jak ho ovlivnila absence vzorů v kultuře a popkultuře. Také zmiňuje, nakolik je důležité uvádět věci na pravou míru, zejména v dnešní době queerbaitingu.
Co se ovšem po oznámení strhlo je… inu, hodné jen internetu. Na jedné straně ječí homofobové, že žádné buzny ve svojí hře nechtějí, nebo je jich tam už takhle hodně, na straně druhé jsou stejně tak hlasití nekritičtí příznivci všeho, co se týká LGBTQ+ a inkluze. A mezi nimi se ztrácí mnohdy rozumné a věcné připomínky a otázky.
Předně se sluší říct, že Osiris a Saint nejsou rozhodně první queer postavy, které v Destiny jsou. Ani zdaleka. Skoro bych řekl, že jejich počet v Destiny 2 je u AAA hry podobných kvalit bezprecedentní. A právě proto je dobré se ptát, zda je prezentace Saintova a Osirisova vztahu dobře zvládnutá. A já si opravdu myslím, že to scénáristé z Bungie zvládnou lépe. Co hůř, já jsem si tím naprosto jistý, protože už to několikrát zvládli opravdu dobře.
ze všeho nejdřív bych začal kontextem. Destiny je 6 let stará série o dvou dílech a několika DLC. Je to online střílečka, ve které hraje prim sci-fantasy a boj světla s temnotou. Jakákoliv NPC jsou těmto věcem podružná a kolem žádného NPC se hra netočí. Destiny má také specifický přístup k vyprávění. Co vám hra ukáže a řekne jako standardnímu hráči je naprosté torzo tohoto světa a ty skutečně zajímavé příběhy jsou ukryté v popiscích předmětů a vybavení, poschovávané v mytologických textech různě po světě, a je velká šance, že 90 % hráčů si jich ani nevšimne a nikdy se o nich nedozví.
Už jsem tenhle přístup kritizoval mockrát, právě proto, že spousta kvalitně napsaných příběhů se nikdy nedostane k potenciálním čtenářům. Aspoň teď už se tedy dají koupit v knižní podobě. Dostáváme se tak k tomu, že třeba i pět let po vydání DLC Taken King spousta lidí neví, že Oryx, toliko zatím patrně nejmocnější zloduch, se kterým jsme bojovali, je trans.
Tenhle fakt je zahrabaný hluboko, hluboko v mytologii a ti kdo ví, si ho vypráví jako zasvěcený vtip, kdykoliv si někdo stěžuje, že je Destiny „poslední dobou“ moc inkluzivní a moc politická (protože jakmile je někde zastoupení LGBTQ+, je to politika, že ano). Jenže to zároveň přesně dokazuje, proč je tenhle styl vyprávění a inkluze problém. Je hezké, že různé skupiny minorit mají ve hře zastoupení, ale opravdu je to plnohodnotné zastoupení, když se o něm dozví dobře 5 % nejzapálenějších hráčů a je potřeba ho troubit na Twitteru?
S čím ale navzdory tomuto mytologie v Destiny problém doposud neměla, byla čitelnost. Ano, spousta věcí byla napsaná mezi řádky, ale zrovna třeba ty romantické moc ne. Výše je popisek k lodi, který se týká Eriany-3 a Wei Ning, které se milovaly, dokud je nerozdělila smrt. Eriana posléze přísahala svou lásku pomstít a její tažení stálo život nejen ji, ale celý její tým. Slušná tragická láska, a ačkoliv v tom textu není nikde výslovně řečeno, že nebyly „jen dobré kamarádky“, je zcela zřejmé, jaký vztah ty dvě měly.
Nebo třeba tenhle rozhovor mezi královnou Marou a její strážkyní Sjur? Také bych mohl zmínit dabovaný dialog Devrima Kaye, který občas zmíní svého přítele Marka, nebo výše uvedený úryvek doprovodného komiksu, kde vidíme Anu Brayovou, jak líbá svoji přítelkyni. Zkrátka a dobře, Bungie možná nemá šťastný způsob vyprávění, ale jeho obsah sám o sobě byl vždycky velmi zřejmý. Doteď.
Brookes na Twitteru napsal, že Sainta a Osirise vnímal jako pár ještě předtím, než nastoupil k Bungie, kde mu stávající scénáristé jeho domněnku potvrdili s tím, že Sainta a Osirise psali jako gaye vždy. Já tomu ale zkrátka nevěřím, a nemá to nic společného s tím, zda to rozhodnutí podporuji nebo ne. Nemůžu tomu věřit, když jsem viděl staré mytologické texty a když jsem odehrál DLC Curse of Osiris. Situace se má totiž takhle:
Osiris tak dlouho hledal svůj smysl života, až ho našel. V honu za mytickým místem, za gigantickou simulací mimozemské rasy Vex, která dovede manipulovat s časem i prostorem. Osirise jeho výzkum natolik pohltil, že začal zanedbávat své jiné povinnosti a to nakonec vedlo k jeho vyhnání. Osiris nakonec svou Atlantidu našel a strávil v ní roky.
Mezitím se jeho dobrý společník Saint-14 dozvídá, co se stalo, a vydává se Osirise hledat. Stopy ho zavedou až do bájné simulace, kde se ztratí. Nakonec zde umírá. Právě v rámci Curse of Osiris se hráč vydává zachránit Osirise a později najde také místo Saintova posledního odpočinku, tohle odhalení Osiris komentuje slovy „Rest in peace, my friend.“ V dalších textech se potom oslovují buď příteli nebo bratře a to zkrátka s Brookesovým prohlášením nesedí. Ani trochu.
Takže co, měl bych být zkrátka rád, že je ve hře další gay pár a mlčet, i když to opravdu hodně zavání dodatečnými změnami a ne „původním záměrem“? Ono je to ještě o trochu složitější. Já vůbec nechápu, proč Brookes s podobným tvrzením vůbec vyrukoval. Je pravda, že to odhalení nebylo úplně šokující, bylo zřejmé, že si pro něj scénáristé připravují půdu už od léta, a o to menší smysl mi tohle dává.
V létě jsme jako hráči 3 měsíce Osirisovi pomáhali ohnout čas tak, aby mohl Sainta zachránit. Tohle přímo křičí starou dobrou „láskou až za hrob“, a kdyby bývalo Bungie prohlásilo, že se Saint s Osirisem dali dohromady až po Saintově vzkříšení, tak by to jednak nepodkopalo žádné předchozí texty a jednak by to bylo dokonale neprůstřelné. Jaký silnější katalyst než druhá šance, o které nikdy nevěřili, že ji dostanou, může vůbec existovat? To by snad vyhnalo ze skříně i teplého kostlivce!
O tom, jestli jsou Saint s Osirisem gay nebo ne, začala komunita pořádně diskutovat právě po létě. Hodně situaci rozsoudil text z letošní Halloweenské akce, kdy Saint Osirise obejme a ten doufá, že jednoho dne mu to objetí bude stačit. Tím je naznačeno, že Osiris ještě není připravený složit zbraně a zůstat se Saintem na Zemi. Je to docela pěkná scéna, ale není ani zdaleka tak jasně čitelná, jako text o Erianě a Wei Ning, nebo o Maře a Sjur. Ano, žijeme v době queerbaitingu, ano, někteří lidé jsou schopni tvrdit, že když jedna postava řekne druhé do očí, že ji miluje, tak je to pořád jen přátelská/bratrská/sesterská láska, ale Destiny tohle nikdy dřív nepotřebovalo, tak proč teď ano? Proč tu scénu nemohli napsat o chlup intimnější? Proč to nemohli dát do dialogu, který jí předchází? A proč museli tvrdit, že to tam „bylo vždycky“ když dvouminutové vyhledávání na YouTube ukáže, že zkrátka nebylo?
Osiris fails to contain a chuckle. Saint embraces him. His mind is starside, but Osiris still feels himself relax. Someday, this will be enough.
Immolant Pt. 1
Je to úplně zbytečné a slouží to jen jako munice lidem, kteří prohlašují, že je to politické gesto nebo se Bungie snaží za každou cenu zalíbit a klidně kvůli tomu převálcuje i vlastní práci. Já jsem za Sainta a Osirise moc rád, protože to není další pár krásných a dokonalých mladých lidí ale dvou zralých mužů, kteří se na spoustě věcech neshodnou, každý má trochu jiné představy o světě a oba mají své vlastní cíle, které jsou pro ně i důležitější, než láska. Takové páry jsou potřeba a jsou moc důležité, ale, ksakru, Bungie, dovedete to s tou prezentací líp!
